V indické Bombaji zakázali pořizování selfies, příčinou je řada umrtí
Po zmatené vlně „plankingu,“ kdy se lidé fotili strnule ve vodorovné poloze na nejrůznějších místech a v často až šílených situacích, která se světem přehnala v roce 2011, se objevil další nebezpečný fenomén: pořizování autoportrétů neboli selfies. Od roku 2014 bylo zaznamenáno 49 úmrtí, která nějakým způsobem souvisela s focením „selfíčka.“ K devatenácti usmrcením přitom došlo v Indii, kde místní tisk označuje míru focení sebe sama jako „selfie horečku.“ V reakci na alarmující situaci zakázalo město Bombaj pořizování selfies na šestnácti místech v „rizikových zónách“ v rámci celého města. Kromě zákazu spustilo vedení města také informační kampaň, která má upozornit na rizika spojená s pořizováním autoportrétů.
Před pěti lety frčel plankingSelfies jako snaha získat uznání
Deník The Guardian označuje jako zdroj indického problému snahu vyniknout na sociálních sítích, která je podporována místními médii, kde se často objevují „selfíčka“ slavných osobností, což vede některé jedince k pořizování autoportrétů na podivných místech pod bizarními úhly. Vliv má samozřejmě i vysoký počet obyvatel (1,25 miliardy) a vzkvétající trh s chytrými telefony.
Pořizování selfies souvisí se snahou získat uznáníDle bombajské psycholožky Keerti Sachdeva lze kořeny tohoto problému hledat ve snaze dospívající mládeže uspět a získat uznání mezi svými vrstevníky. „Lidé v adolescentním věku potřebují cítit, že jsou vnímáni okolím jako chytří a dobře vypadající,“ uvedla Sachdeva v souvislosti s důvody popularity selfies mezi mladými. Moderní technologie prostě poskytují způsob k dosažení tohoto pocitu uznání způsobem, který před rozšířením chytrých telefonů a sociálních médií neexistoval.
Černá kronika plná „selfíčkářů“
Jako součást bezpečnostního opatření zmapovalo vedení města Bombaj nebezpečné zóny, aby zde následně zakázalo pořizování selfies. Na seznamu jsou převážně vyvýšená místa bez zábradlí a zábran či některé lokality na pobřeží. Politik Abhishek Ghosalkar, který se na zákazu podílel, citoval důkazy psychologů, podle kterých je posedlost selfies určitým druhem psychické poruchy.
Selfíčkáři plní černé kronikyZákaz samozřejmě podporuje i mediální bouře, jejíž součástí jsou varovné příběhy z černé kroniky. Například tento měsíc zahynul při pořizování autoportrétu osmnáctiletý chlapec, který při školním výletě na přehradu chtěl vyfotit dramaticky působící záběr, jak sedí na skále. Student však ztratil rovnováhu a zřítil se do vody. Kromě „chronického selfíčkáře“ zahynul ještě jeden žák, který se ho snažil zachránit. Podobně dopadl v Tamil Nadu student vysoké školy, který při pořizování skupinového selfie spadl ze skály a utrpěl smrtelné zranění hlavy. Další tři studenty na jiném místě při stejné aktivitě srazil vlak a takto bychom na základě informací z indických médií mohli pokračovat dál a dál.
David Trlica
Selfies jsou fenoménem dnešní dobyNa druhém místě v počtu úmrtí v souvislosti se selfies je Rusko, kde od roku 2014 zaznamenali přinejmenším sedm obětí. Ve více než 60 % se zde jednalo o lidi do 21 let, přičemž mužů je zhruba dvakrát více než žen, což můžeme přičíst jejich vyšší ochotě riskovat.
Zdroj: androidauthority.com.
Komentáře (5)
Přidat komentář