Jak plánujete svůj čas? (Víkendová hlasovačka a diskuze)

jak-planujete-svuj-cas-hlasovacka-ico

Lednové vydání cyklu SvětAndroida doporučuje, které jsme věnovali kalendářům a aplikacím na organizaci času, se setkalo s poměrně velkou odezvou. Ta se odrazila i v navazujícím díle s nominacemi našich čtenářů. Z reakcí a nominovaných programů to skoro vypadá, jako by naši čtenáři organizovali svůj čas výhradně v mobilním telefonu. Proto se tomuto tématu budeme věnovat v rámci Víkendové hlasovačky a diskuze, kde se vás nakonec zeptáme, jak plánujete svůj čas.

Organizace času

Je více než jasné, že neexistuje jedna metoda organizace času, která by vyhovovala všem. Možné přístupy můžeme rozdělit do tří skupin. Ta první si všechny naplánované události jednoduše pamatuje. To má samozřejmě své výhody – například si nemusí domluvenou schůzku nikam zapisovat – ale i nevýhody, které nastanou v okamžiku, když dotyčný nějaký termín zapomene nebo splete.

Když na něco zapomenete...? Když na něco zapomenete…?

Pak tu máme tradiční „papíráky“, tedy ty, kteří si své plány zapisují do diáře, kalendáře, nebo v nějaké jiné podobě. Výhodou v tomto případě je, že své úkoly můžete mít permanentně na očích – například když si je zapíšete do kalendáře, který máte na pracovním stole. Nevýhodou stolního kalendáře ovšem je, že bývá k dispozici jen na jednom místě. Praktičtější jsou diáře nebo různé zápisníčky. Jejich úskalím je ale fakt, že je musíte otevírat a kontrolovat. Pokud například neotevřete diář s dostatečným předstihem, přijedete pravděpodobně na sjednanou schůzku pozdě, nebo také vůbec. Jestliže se jedná o nějaké nezávazné setkání, není to zásadní problém, nicméně když takto „zazdíte“ schůzku s klientem, určitě si tím v jeho očích nezískáte dobré jméno.

Jak plánujete svůj čas? Že by v diáři? Jak plánujete svůj čas? Že by v diáři?

Kalendář v cloudu

Dostáváme se ke třetí skupině, kterou je elektronická evidence úkolů. V minulosti tuto roli zastávaly desktopové aplikace, jejichž častým nedostatkem ovšem bylo pouze lokální ukládání dat. Když jste si tedy napsali něco „do počítače“ v práci, na domácím PC jste o tom nevěděli. Tento problém vyřešila synchronizace kalendáře proti serveru. Díky ní je& možné schůzky spravovat z více počítačů a provedené změny se pak promítají do všech přihlášených klientů. V tomto směru byla asi největším omezením nutnost instalace kalendářové aplikace na každý počítač, na kterém jste chtěli spravovat svůj čas.

Místo papíru chytrá elektronika Místo papíru chytrá elektronika

Zatím posledním řešením, které stírá nevýhody všech dosavadních způsobů, je cloudový kalendář. V současnosti tímto způsobem funguje například Kalendář Google, ale i mnohé další aplikace. Uživatel může své schůzky plánovat a sledovat z jakéhokoli počítače či notebooku přes snadno pochopitelné a intuitivní webové rozhraní. Kromě toho může využívat i mobilní aplikace, určené pro telefony a tablety. Výběr je veliký a kromě oficiálního programu od Googlu je k dispozici také nespočet alternativ. Díky průběžnému zaznamenávání plánovaných akcí se tak nestane, že byste na něco zapomněli.

Mobilní i webová verze nabízí několik způsobů připomínek – od prostého dialogového okna, přes zvukové upozornění, až po zasílání připomínek elektronickou poštou. Svůj kalendář tak můžete mít na očích prakticky permanentně – například ve formě widgetu na odemykací nebo domovské obrazovce smartphonu. Z dalších výhod jmenujme například možnost pozvat na událost další účastníky, sledování či dokonce správu kalendářů jiných uživatelů a především dostupnost prakticky odkudkoli bez ohledu na to, jaké zařízení používáte.

A jak plánujete svůj čas vy? A jak plánujete svůj čas vy?

Cloud se tedy zdá být ideálním řešením, což ostatně potvrdily i nominace ve dvou výše odkazovaných článcích. Jak je tomu ale mezi našimi čtenáři? To zjistíme z následující ankety!

Jak plánujete svůj čas?

V tomto kole Víkendové hlasovačky a diskuze se vás tedy ptáme: jak plánujete svůj čas? Pokud používáte více uvedených metod, hlasujte pro tu, která je pro vás klíčová, nebo alespoň nejčastější.
[gravityform id=“117″ title=“false“ description=“true“ ajax=“true“]
V diskuzi pod článkem můžete zmínit řešení, které používáte, včetně jeho hlavních výhod a nevýhod. Zmiňte také, čím je pro vás současný způsob plánování času lepší, než dříve používaný.

Hlasovačka z minulého týdne

Před týdnem jsme se v rámci Víkendové hlasovačky a diskuze ptali, jaká velikost displeje je pro vás ideální. V listopadu roku 2015 42 % hlasujících stačil ke spokojenosti telefon s úhlopříčkou displeje mezi 4,6″ a 5″. Následovaly displeje s úhlopříčkou 5,1 až 5,5″, pro které se vyslovila přesně třetina hlasujících. Větší displej (od 5,6″ výše) vyhovoval celkem 12 % čtenářů, stejně jako menší úhlopříčka (pod 4,5″).

Letošní anketa ukázala trend, který je ostatně zjevný i z nabídky velkých výrobců: uživatelé chtějí stále větší telefony! Pro celých 46 % respondentů je ideální velikost mezi 5,1 a 5,5″. Před rokem a půl vedoucí skupina, které stačí ke spokojenosti telefon s úhlopříčkou displeje mezi 4,6″ a 5″, se ztenčila ze 42 % na 26 %. 17 % uživatelů by si přálo telefon s displejem velkým mezi 5,6″ a 6″ a 5 % pak dokonce ještě větším. Jen 6 % hlasujících by se spokojilo s mobilem s obrazovkou menší než 4,5″.

Když výsledky zprůměrujeme, můžeme říci, že& koncem roku 2015 měl „ideální průměrný telefon“& displej velký 5,2″, letos to je již více než 5,4“.

Karel Kilián
O Autorovi - Karel Kilián

S překonanou čtyřicítkou je s náskokem nejstarším členem redakce :-). Před několika lety hypoteticky vymyslel operační systém svých snů, aby následně zjistil, že přesně na… více o autorovi

Mohlo by vás zajímat

Komentáře (13)